|
|
Analýza audio hovoru mezi dvěma účastníky
Polok, Alexander ; Plchot, Oldřich (oponent) ; Matějka, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je analýza psychoterapeutických sezení. Z audionahrávek jsou extrahovány klasifikátory, které popisují proběhlou terapii. Ty jsou následně agregovány, porovnány s ostatními sezeními a graficky prezentovány v podobě zprávy shrnující daný rozhovor. Terapeutům je tímto způsobem k proběhlým sezením poskytnuta zpětná vazba, která může sloužit k profesnímu růstu a kvalitnější psychoterapii v budoucnu.
|
|
|
Střídání replik v institucionálním prostředí
Vaníčková, Klára ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Mrázková, Kamila (oponent)
(česky) Práce se zabývá zaváděním nového tématu do rozhovoru při pracovních schůzkách Studentské rady Studentského fondu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (SR). Konverzační analýza a jako pomocná metoda nemotivovaný výzkum byly využity k rozebrání 19 příkladů z prostředí SR a ověřily tak předpoklad - mluvčí se během zasedání chovají podle pravidel vytyčených v oficiálních dokumentech organizace. V rozhovoru postupují systematicky, nová témata zavádí předsedající schůze, který uděluje slovo ostatním zasedajícím. Zavádění mimořádných témat je podmíněno situačně: Pokud nastane výrazný situační jev, stává se dominantním v rozhovoru, ale po jeho vyřešení se mluvčí vracejí zpět na základě znovuzavedení původního tématu předsedajícím.
|
|
|
Interkulturní masmediální komunikace a hledání dokonalého jazyka
Tesařová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Cílem této diplomové práce je kvalitativní analýza výseku mediální dialogické sítě utvořené okolo chemického útoku, který se odehrál 21. srpna 2013 v Sýrii. Přestože hlavní sociální aktéři následného mezinárodního konfliktu, představitelé Spojených států amerických a Sýrie, prezident Obama, ministr zahraničí Kerry a prezident Asad na druhé straně, se nikdy tváří v tvář nesetkali, masová média jejich reakce usouvztažnila v koherentní dialog mezi západní a východní civilizací a oni to přijali jako součást mezikulturního vyjednávání významů a interpretací reality v rámci globálního masmediálního diskurzu. Metodologické aparáty konverzační analýzy a členské kategorizační analýzy poskytují nástroj k sledování sekvenčních a kategorizačních aspektů dynamického intertextuálního procesu specifikace a respecifikace klíčových kulturních a politických hodnot přímo v kontextu. Díky pojmu strukturované bezprostřednost bylo možné v analýze zohlednit také sekvenční uspořádání antecedentů události v historickém kontinuu. Analýza je založena na tradici etnometodologického výzkumu sociální interakce v masových médiích a inspirována články J. Nekvapila a I. Leudara, které se věnovaly analýze interkulturního dialogu bývalého amerického prezidenta Bushe a vůdce teroristické organizace Al-Káida (a dalších...
|
|
|
Krajní formulace ve výzkumném interview
Zaepernicková, Eliška ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Havlík, Martin (oponent)
Předkládaná práce na základě více než 10 výzkumných interview analyzuje formu a důležitost krajních formulací. Krajní formulace, tj. formulace obsahující výrazy jako "nic", "všechno" nebo "nikdo", které prezentují určitý jev nebo okolnost z hlediska jejich minimálních a maximálních vlastností, mohou představovat komplikaci při analýze výzkumných rozhovorů. Tato práce rozšiřuje existující definici krajních formulací o nové poznatky, např. o bipolaritu krajních formulací. Vedle toho je také blíže analyzována forma krajních formulací, a to za pomoci etnometodologické konverzační analýzy, analýzy diskurzu, teorie konverzačních maxim a konceptu hedges. Tyto se v analyzovaných datech často spoluvyskytují s různými klasifikátory, které buďto umírňují (usměrňovače) nebo zesilují (intenzifikátory) jejich extrémní platnost. Zároveň také předkládaná práce rozšiřuje výzkum krajních formulací o interdisciplinární přístup, který využívá poznatků z psychologie a rétoriky. Realizovaný výzkum je navíc doplněn i o akustickou analýzu sémanticky extrémních formulací, jejíž výsledky ukazují, že krajní formulace bývají často zvukově zdůrazňovány. Klíčová slova: krajní formulace, konverzační analýza, analýza diskurzu, interview, čeština
|
|
|
Komplimenty v soukromé neformální komunikaci
Dvořáková, Klára ; Filippová, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce je věnována analýze komunikačních funkcí a verbálních i neverbálních prostředků komplimentů v češtině, které zaznívají v soukromé neformální komunikaci. Jako materiál pro analýzu posloužily audiovizuální a zvukové záznamy komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Pro identifikaci komunikačních funkcí komplimentů byla zvolena metoda konverzační analýzy. Na základě umístění komplimentů v globální organizaci rozhovoru, akcí, které komplimenty plní nebo doprovázejí, a jazykových charakteristik komplimentů byla vytvořena jejich funkční klasifikace. Další část práce je věnována analýze verbálních a neverbálních prostředků užívaných při skládání komplimentů. Identifikujeme struktury a lexikální jednotky užívané při produkci komplimentů a také nejvýraznější neverbální prostředky. Pro účely komplexního popisu komplimentových sekvencí jsou analyzovány také reakce na komplimenty.
|
|
|
Code-switching jako vyjádření moci a solidarity v česko-slovenském prostředí
Korenyiová, Mariana ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Diplomová práca Code-switching ako vyjadrenie moci a solidarity v česko-slovenskom prostredí pojednáva o niektorých z kľúčových interpretačných možností code-switchingu na základe výskumu s česky a slovensky hovoriacimi participantmi neformálnych konverzácií v česko-slovenskom prostredí. Zaoberá sa roznymi možnými interpretačnými možnosťami, cez ktoré sa dá na code-switching nahliadať. Code-switching je skúmaný na základe konverzačnej analýzy rozhovorov, a to nielen Čechov a Slovákov. Prepínanie kódov nie je interpretované len na základe makrosociálnej dimenzie a v tomto texte je kladený doraz na následností replík v konkrétnych rozhovoroch. Zvolený komunikačný kód závisí vždy do určitej miery od vyjednávania participantov rozhovoru priamo v interakcii. Doraz je kladený na znalosť idiolektu v dlhšej časovej perspektíve a na koreláciu témy rozhovoru a meniaceho sa jazykového kódu. V poslednej časti sa práca venuje problematike alkoholu a jeho vplyvu na jazykový prejav s dorazom na code-switching. Alkohol modifikuje ľudské správanie a rovnako i verbálny jazykový prejav každého z nás. Do úvahy sú brané najznámejšie výskumy vykonané v sfére konzumácie alkoholu a jazyka, ktoré sú následne aplikované na prípad česko-slovenského code-switchingu.
|
|
|
Analýza audio hovoru mezi dvěma účastníky
Polok, Alexander ; Plchot, Oldřich (oponent) ; Matějka, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je analýza psychoterapeutických sezení. Z audionahrávek jsou extrahovány klasifikátory, které popisují proběhlou terapii. Ty jsou následně agregovány, porovnány s ostatními sezeními a graficky prezentovány v podobě zprávy shrnující daný rozhovor. Terapeutům je tímto způsobem k proběhlým sezením poskytnuta zpětná vazba, která může sloužit k profesnímu růstu a kvalitnější psychoterapii v budoucnu.
|
|
|
TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ PROBLÉMY SOCIOLINGVISTICKÉ ANALÝZY KONVERZAČNÍCH MARKERŮ: BOLUDO V ARGENTINSKÉ ŠPANĚLŠTINĚ
ŠMÍDOVÁ, Markéta
Předmětem práce je identifikovat a popsat teoretické a metodologické problémy související se studiem konverzačních ukazatelů (markerů) i se sběrem autentických dat pro jejich analýzu a ilustrovat celý výzkumný proces na příkladu typického argentinského konverzačního markeru boludo. Teoretické východisko lokalizujeme na průsečíku paradigmat konverzační analýzy, analýzy diskurzu a sociolingvistiky a na omniprezentním podkladu pragmatiky a snažíme se vyhodnotit přínos tohoto interdisciplinárního přístupu pro studium konverzačních markerů. Po metodologické stránce si práce klade za cíl ukázat, jaká úskalí přináší sociolingvistický výzkum konverzačních markerů jako ustálených jednotek charakteristických pro spontánní, tedy externě nijak nemanipulovanou konverzaci, ve srovnání s variačním výzkumem jednotek ostatních rovin. Objasňujeme též to, proč je při studiu sociálně indexovaných interakčních ukazatelů žádoucí, aby jejich povaha byla vyhodnocena nejen z kvalitativního a funkčního hlediska, ale také kvantitativně s ohledem na vybrané sociální proměnné, jež se zdají být pro rekurentní užití daného markeru relevantní. Vyústěním rozvahy nad metodologickými problémy je pokus o návrh modelu výzkumného přístupu, který je následován v praxi. Jádro výzkumu tvoří analýza argentinského markeru boludo, jenž je nahlížen z pragmatické, funkčně-poziční, interakčně-sociolingvistické a variačně-sociolingvistické perspektivy. Posléze je porovnán s dalším argentinským konverzačním ukazatelem che, neboť je některými autory diskutována jejich vzájemná zastupitelnost. Analýza autentických konverzačních dat získaných in situ je na závěr doplněna o introspekci rodilých mluvčích.
|
|
|
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka
Černotová, Martina ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka Diplomová práce porovnává komunikaci, která probíhá na základě předem nastoleného nepsaného scénáře, s komunikací, která je autentická a plyne z přirozené komunikační situace. Cílem práce je vymezit pojem inscenované komunikace a postihnout rozdíly mezi ní a komunikací autentickou. Metodologicky práce vychází z komparace inscenované komunikace s komunikací autentickou, a to s pomocí konverzační analýzy rozhovorů na místech zapojených do programu "Islandské vesnice" a na místech mimo takto vymezené prostředí, respektive v situacích reálné komunikace, a následně pojmenovat faktory, které komunikaci činí inscenovanou. Teoreticky je práce podložena studiemi, které se zabývají tématem akvizice druhého jazyka (Theodórsdóttir, Wagner). Jako metodologická východiska slouží literatura zabývající se analýzou diskurzu obecně (Fairclough, Kraus, Schneiderová) a dále specificky konverzační analýzou (Ten Have, Sidnell, Jefferson). Klíčová slova: analýza diskurzu, autentická komunikace, inscenovaná komunikace, islandština, konverzační analýza, osvojování druhého jazyka. transkripce.
|
|
|
Užití ingresivně realizovaných forem v konverzační norštině
Vaňková, Markéta ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ingresivně realizovanými formami (IRF) v konverzační norštině. Jedná se především o formy vyjádření souhlasu (ja, jo, okay atd.) a nesouhlasu (nei atd.). Na rozdíl od dosavadních studií usiluje tato práce o komplexní a kvantifikovatelnou analýzu IRF. Jako materiál k analýze sloužil vzorek 60 výskytů vybraný z norské televizní talk show s názvem Lindmo, jehož moderátorka i někteří hosté jsou poměrně častými uživateli tohoto jevu. Každý jednotlivý výskyt IRF je klasifikován pomocí sady parametrů různorodého charakteru, včetně fonetických (síla, přítomnost F0 and intonace) a diskurzních (téma, pozice v rámci tematického celku, signalizace turn-taking, pauza před/za IRF, překryv replik, diskurzní funkce a typ IRF předcházející repliky). Všechny výskyty jsou pak postupně hodnoceny z hlediska každého z užitých parametrů. Analýza materiálu přinesla zejména následující zjištění: (i) ukázalo se, že IRF jsou užívány i v mediálním prostředí profesionálními mluvčími (moderátorem), ačkoli se dosavadní studie přikláněly k opaku; (ii) většina (65 %) IRF se v analyzovaném materiálu vyskytuje v tematickém mediu, tedy v jeho jádru, ačkoli dle dosavadních studií jednou z hlavních funkcí IRF je uzavření tematického celku (v analyzovaném materiálu pouze 20 % případů); (iii) moderátorka pomocí...
|
host ::
RSS.